Polemika s V. Klausem ml.

V. Klaus ml. ve svých článcích kritizoval situaci v našem školství. Fakt že školství je špatně řízeno je vidět na jeho stavu. Snížení kvality výuky a znalostí žáků má však úplně jiné příčiny než uvádí V. Klaus ml.

Dovolil bych si poznamenat, že školství je v krizi posledních mnoho desítek let. Bolševická propaganda byla stálou součástí výuky a učitelé patřili mezi ochotné kývače komunistů. Mnohdy dělali mnohem víc, než od nich soudruzi požadovali. S takovými hujery se potkal asi každý z nás.  Čest a velké díky výjimkám.

V. Klaus ml. byl majitelem prestižního gymnázia PORG. Podařilo se mu z ničeho vytvořit respektovanou školu, rozšířit ji o několik poboček a nakonec ji prodat bohatému investorovi (Martin Roman, bývalý šéf ČEZu).  To že se s novými majiteli později (jen jako ředitel) nepohodl, je v těchto případech zcela běžné.

V. Klaus ml. jako ředitel prestižního soukromého gymnázia nemá zkušenosti s ostatními typy škol. Jinak by nikdy nemohl obhajovat systém financování škol podle počtu žáků. To může fungovat na základních školách ale ne na SŠ nebo VŠ.  Na těchto školách musí mít žáci studijní předpoklady! V. Klaus ml. jako ředitel prestižního soukromého gymnázia řešit nedostatek inteligence a snahy u svých studentů nemusel. Co zapříčinilo pokles kvality vzdělání na SŠ, ale následně i na VŠ?

1. Absence přijímacích zkoušek na SŠ (nebo jejich lehká školní varianta) vedla ke snížení kvality vzdělání na ZŠ, SŠ a VŠ.  

2. Nízký počet děti v populačních ročnících vedl k nedostatku žáků na SŠ a přijímání žáků bez studijních předpokladů na tyto školy.

3. Vysoký počet SŠ (státních i soukromých), který ještě snížil počet vhodných žáků na jednu SŠ.

Obyčejné SŠ bojovaly s nižším počtem žáků, tím i nedostatkem financí na provoz.  Učitelé byli propouštěni a všude se šetřilo (třeba i tak, že učitelé končili o prázdninách na pracáku). Proto byli ředitelé ochotni vzít na SŠ skoro každého žáka.  To, že dotyční žáci později neudělali maturitu, nevadilo. Na financování škol to nemělo vliv. Také mnoho dříve učebních oborů bylo pro nezájem žáků přeměněno na maturitní (např. kosmetičky s maturitou). Trend rodičů byl jasný, zajistit maturitu pro potomka za každou cenu.

Řídící složky ve školství také zklamaly. Kraje jako zřizovatelé SŠ místo aby redukovaly počet SŠ v kraji, povolovaly vznik dalších soukromých SŠ.  Tak je možné, že se běžně vyskytuje několik škol podobného nebo stejného zaměření v jednom krajském městě. Že mají nouzi o žáky je jasné. Také veřejnost byla hlasitě proti redukci počtu SŠ.

MŠMT dlouho hrálo mrtvého brouka. Že byly školy, kde neodmaturovala, až polovina maturantů MŠMT neřešilo.  Také pro žáky, snaha o vystudování SŠ za každou cenu, nebyla výhodná. Mnozí z nich po 4 nebo až 8 letech studia (ředitelé nebránili opakování ročníku, protože stát platil za žáka) stejně maturitu neudělali a nemají žádnou kvalifikaci, jen ZŠ.  

Rodiče také tlačili na vyšší vzdělání svých dětí a nutili tak systém aby SŠ prošly i žáci s podprůměrným IQ. Výsledkem byl úpadek učňovského školství jak do kvality, tak hlavně do počtu žáků. To se velmi brzo projevilo na nedostatku kvalifikovaných pracovníků v některých manuálních profesích.  Výsledkem je (nevyučený) ekonom s maturitou dělající obkladače. Protože jako ekonom nesežene práci, nebo si jako obkladač víc vydělá.

 Dalším důsledkem tohoto neblahého trendu byla nutnost dalšího vzdělávání u odpovědnějších profesí (např. zdravotní sestry).  Úroveň těchto absolventů SZŠ byla tak nízká, že bylo třeba dalšího vzdělávání (studium na VOŠ, nebo bakalářských oborů na VŠ), aby práci zdravotní sestry zvládli. Probírané učivo na těchto nástavbách však bylo stejné jako na předrevoluční SZŠ.    

Proč jsou státní přijímací zkoušky a státní maturity krok správným směrem? Protože nedovolí dále snižovat laťku kvality SŠ vzdělání. To že jednotlivé typy škol (gymnázia, integrované školy) mají výhrady k obtížnosti maturit, je dáno úrovní těchto škol. Možná by stálo za to zavést dva typy maturit, pro studenty uvažující o studiu na VŠ a ty ostatní. Proč bylo provedení zvláště státních maturit (nejen na jejich začátku) tak zpackané, se zeptejte na MŠMT. Také maturita z matematiky na většině škol je krok správným směrem. Úroveň matematiky už na ZŠ je tristní.

Zvýšení počtu hodin ředitelem školy, jak to popisoval V. Klaus ml., není úplně jednoduché. RVP a SVP (osnovy), přesně popisují hodinové dotace jednotlivých oborů. A není tak jednoduché je změnit. Také je předpisy dán nejnižší a nejvyšší počet žáků v učebnách a laboratořích.

Dle mého názoru se V. Klaus ml. mýlí v pohledu na české školství, a to i přesto že jsem učil mnohem kratší dobu než on. Domnívám se, že jeho optika pohledu je hodně pokřivena pohledem z prestižního soukromého gymnázia. A vůbec neodpovídá situaci na běžných středních školách v ČR