Aktuální situace v "Sudetech" je způsobena nikoli tím, že by přistěhovalci po roce 1945 byli línější nebo neschopnější. Problém vznikl tak, že veškerá půda byla zestátněná. Noví osídlenci si nemohli vytvořit k místu ekonomický vztah, protože byli jen dělníky na státním statku nebo ve státním podniku. Po roce 1989 nastal další problém: Nevytvořila se téměř žádná střední vrstva, podobná té v Rakousku nebo Švýcarsku. Majetek "rozkradly" nomenklaturní kádry. Dnes jsou ta vpodstatě jen latifundisté a bezzemci. Takže situace jako v Bolívii nebo Venezuele před nástupem marxistických režimů. A to je čtvrté neštěstí "Sudet".

Těžko mohla být veškerá půda zestátněna, protože byla rozdělena mezi příchozí Durišem. Vzniklo na 140 000 zemědělských farem.

Skvělý článek. Žil jsem spoustu let na Tachovsku a dodnes tam jezdím. Je to nádherný kraj s nádhernou přírodou, a už asi navěky nesoucí jakýsi genius loci těch událostí let 1938 - 45...

Karma

Nebyli sem zváni. Přesun se děl v rámci Římské říše, prováděli ho tzv. lokátoři. Po nich se mnohdy vesnice jmenovali Petersdorf, Johnsdorf apod. Byl to pro ně ekonomicky výhodný přesun, asi jako když v rámci Československa přišli mnozí Slováci na Českolipsko kopat uran za vysoké platy.

Zvali je sem králové i šlechta, byl to zdroj pracovní síly a daní.

O hospodářské krizi je v článku jen zmínka, rád bych ji trochu rozvedl. Důležitý je pro tu dobu fakt, že v Sudety byly většinou průmyslové, Čechy zemědělské. Když pak dorazila hospodářská krize, Češi si dál pěstovali jídlo na polích, kdežto Němci ztráceli zaměstnání v továrnách. Hospodářská krize tak dopadla hůř na Němce než na Čechy. Vláda sice mohla spustit nějaký sociální program, jenže vzhledem k tehdejší podobě sociálního systému to bylo politicky neprůchodné, Češi by takovou stranu už nevolili. Odtud už byla snadná cesta k manipulování masami lidí. Teď už s tím nic nenaděláme, doba byla taková.

Máte pro to nějaké doklady? Statistiky? Netvrdím, že je to nesmysl, do té doby moc nevidím. Jen nevidím žádný důvod k rozdělení Čech na sedláckou-českou a průmyslovou-německou část, tudíž bez ověření tomu věřit nebudu.

Nevím, proč se stále opakují stereotypy o drsném sudetském pohraničí.

Za války němci zabrali Mnichovem coby Sudety na severní Moravě třeba i taková města jako Kopřivnice nebo Příbor. To rozhodně žádné pohraničí není.

V Sudeteh žiju celý život. Mimochodem tento termín pochází z keltštiny. Sudetia, tak se tato oblast, kam Keltové došli, jmenovala. Myslím, že odsunem po válce potrestal český národ nejvíc sám sebe. Stačí se podívat na města v těsné blízkosti po obou stranách hranice. Ty stopy nezmizely ani 76 let po válce.

Kdo ví, jak by se dějiny točily, kdyby tu Němci zůstali. Teď už to nikdo nezjistí.

Tohle už je hodně stará a přesto stále omílaná historie. Snaha Němců o třetí Říši stála tolik životů, že je snad až trestuhodné se jich v tomto zastávat. Minimálně židé si to prosadili.

Prosím, tipněte si, za jak dlouho se už nebude hystericky omílat střet ruského komunizmu s německým nacionalizmem??? Třeba 50 let, nebo 120 let....???

Njn, Sudety bohužel budou ještě dlouho horkým tématem, i když na současnost mají stejný dopad jako vyvraždění Slavníkovců Přemyslovci. Je to historie, většina pamětníků je mrtvá a nebo v domovech důchodců. Bylo by lepší to nechat spát a učit o tom pouze proto, aby lidé znali souvislosti.

Pak do toho ještě přijde pan Ráž a začne na paralelách dokazovat, že současné útočné války Ruska jsou vlastně legitimní.

Historie Sudet se udála více méně tak, jak byla v článku popsána. Jenže ono to má ještě další souvislosti, které je dobré zmínit. První z nich je ten fakt, že národnostně čistý stát je méně problémový. Jakmile je vícenárodnostní, jsou tam třenice. Netřeba jít do třetího světa, stačí se podívat po Evropě. Druhou věci je, že poválečnému Německu scházeli pracovníci. Těžce. Sudeťáci byli pro tehdejší Německou ekonomiku požehnáním.

Vliv na současnost to stále má. Hospodářská výkonnost Sudet je stále nižší, než zbytku Česka, také vzdělání lidí je tam nižší, dopravní obslužnost horší...

Vám, kteří vidíte problematiku Sudet černobíle, doporučuji přečíst si knihu Ilony Borské: Osud jednoho Čecha. Nutno ale i číst "mezi řádky" protože kniha vyšla v roce 1984, Je inspirována skutečnými událostmi - deník a pak rozhovory autorky s manželkou a dcerami hrdiny, pana učitele Hodíka. Pan učitel byl český vlastenec, ale zrovna tak, jak se mu příčil nacionalizmus a šovinizmus německý, tak se mu příčil i šovinizmus český a české "hurávlastenectví", které tehdy nadělalo tolik škod na soužití se sudetskými němci. Sudetská problematika není hlavní náplní knihy a snad proto ji mohla autorka popsat tak objektivně, jak to udělala, i když za tu objektivitu musela "zaplatit poplatek" - tedy dát knize "socialisticko-vlasteneckou roušku" a pak i chvalozpěvem na sudetoněmecké komunisty, aby kniha v tehdejší době měla šanci cenzurou vůbec projít.