Petr Hess

Jak jsem poprvé potkal V. Havla.

4. 10. 2016 10:22:21
Mé první setkání s V. Havlem nebylo vůbec osobní. Bylo u toho minimálně několik desítek tisíc lidi. Měl jsem to štěstí být jako čerstvý študentík v Praze v revolučním roce 1989. Havel stál na balkóně

Melantrichu a něco říkal do mikrofonu. Vůbec to nebyl ten nadčlověk, který zatočil s komunisty a přinese nám svobodu. Málem nebyl vidět. A jeho projev byl hrozný. Mírně ráčkoval, a časté odmlky vyplňoval svým typickými hm. Žádný řečník, který by strhnul davy. Také jeho zjev nebyl zářivý, malý nazrzlý chlápek s knírkem.

Měl jsem strach, jak to s námi stávkujícími studenty dopadne, když nás vede takový necharismatický člověk. Vyhodí mě ze školy a se mnou všechny moje kamarády revolucionáře!

Tehdy byla předinternetová doba a skoro nikdo nevěděl, jak Havel vypadá. Do komunisty ovládané televize ho nepustili. Informace jsme měli pouze ze Svobodné Evropy nebo jiných „štvavých vysílaček“. Tam jsme se dovídali Havlově uvěznění nebo propuštění, že prohlásil toto, nebo tamto. Byl vůdčím elementem disentu, o tom nebylo pochyb, ale nikdo neznal jeho podobu ani hlas.


V mých představách to byl hrdina, superman, který se dokázal postavit policajtům, estébákům a komoušům. My se třásli před každou švestkou, která měla pendrek, a on jim čelil. Estébáka jsme nikdy neviděli a snad i proto jsme z nich měli hrůzu jako z gestapa. Konečně jmenovaly se tyto dvě instituce úplně stejně a měly i stejné poslaní.

V mých představách byl Havel superman, který se sám postavil této mašinérii. Moje zklamání z Havla, když jsem ho viděl na živo, bylo silné. V mých představách měřil alespoň dva a půl metru.

Když mé zklamání z Havla dosáhlo vrcholu, začal jsem pořádně poslouchat, co říká. Pomalu

Pomalu mě začalo docházet, že síla je v myšlenkách a ne v tom jak kdo vypadá.

Havel nebyl žádný světec, jak z něho mnozí dělají. Miloval život, ženy, nikotin a nevyhýbal se alkoholu. Jeho slabosti jsou obecně známé. Určitě si nepřál zbožšťování své osoby, které je bohužel v Čechách zvykem.

Také jeho divadelní hry z žánru absurdního divadla dnes nemají velkou návštěvnost. Pro většinu publika jsou moc intelektuální. Havel byl intelektuál. To mu ale nebránilo chovat se normálně k lidem. Včetně recidivistů, se kterými seděl v base.

Proč je Havel tak uznáván ve světě? Hlavně pro svou odvahu, se kterou s dokázal vzdorovat komunistické mašinérii tisíců policajtů a estébáků. Odvahu být zavírán pro své myšlenky do komunistických kriminálů, kde šlo o život. (Pavel Wonka byl utýrán v kriminále ještě v roce 1988). Odvahu doufat v myšlenky na demokratickou společnost, plnou občanských svobod. A hlavně pro tyto myšlenky něco dělat. V roce 1977, kdy spoluzakládal Chartu 77, to byla utopie, sci-fi vzdálené budoucnosti. Tyto jeho občanské postoje neslibovaly moc, nebo jiné výsady. Jen velmi obtížnou budoucnost plnou nepříjemností a příkoří. Za svými myšlenkami si stál a hlavně za ně zaplatil zdravím a svou svobodou.

Srovnání s jeho nástupci, pro ně dopadá velmi nelichotivě. A to jak z hlediska do období sametové revoluce, tak i po ní. Holt ne každý měl na to být disidentem.

V. Havla lze srovnat s velikány světové politiky, jako je N. Mandela a Gándhí. Ti také bojovali proti zločinným politickým systémům a zlu. A neváhali obětovat tomuto boji mnoho roků své svobody

Proč je Havel tak nenáviděn v Česku je mi záhadou. Asi proto, že něco dokázal a ve světě je uznáván. Úspěch v zahraničí se u nás neodpouští, jak se mnozí z úspěšných Čechů přesvědčili. Nebo pro to, že nám ukazoval svými činy naši zbabělost a neochotu se vzepřít komunistům. Měl své ideály, věřil v ně a neváhal pro ně jít do nerovného až beznadějného boje. Možná nám také ukázal (nechtěně), naši nevíru v něco jiného, než naše plná břicha. (Komunisté nám lhali tolik, že nejsme pomalu schopni v nic věřit).

Havla si velmi vážím a doufám, že jeho myšlenky tu s námi budou co nejdéle. Kéž bychom měli víc takových politiků s jeho odvahou a vizemi. Mám pocit, že jsou dnes potřeba víc než tenkrát v roce 1989.

Doporučuji shlédnout jeho divadelní hru: Žebrácká opera, Audience a Mlýny, přepracované Divadlem Sklep.

Autor: Petr Hess | karma: 24.23 | přečteno: 694 ×
Poslední články autora