Co vlastně chtějí sluníčkáři II.

Nedávno jsem napsal blog s názvem „Co vlastně chtějí sluníčkáři“ a množství reakcí mě překvapilo. V nesouhlasných reakcích bylo tolik nesmyslů, polopravd, omylů a lží, že se je zde pokusím napravit.

Má snaha asi nebude mít větší efekt, ale jako učiteli mi to nedá to nezkusit.

Právo šaría, první a nejčastější bubák, kterým nás straší. Šaría platí pouze pro muslimy. Ne pro věřící jiné víry a ateisty. Takže i kdyby nedej bože, byl u nás zaveden, na české ateisty se nevztahuje.  Jedná se o právní kodex, který je v současné době plně zaveden v Somálsku (země na pokraji občanské války), Saúdské Arábii (absolutistická monarchie v kolébce islámu) a Íránu (teokratická diktatura). Zavést se ho pokouší IS a Talibán na jimi ovládaném území. Většina muslimských států má svůj právní řád. Často obsahuje prvky šaríi a to nejčastěji v rodinném právu. Každá muslimská země to má jinak. Paralelu k šaríi lze najít v katolickém církevním právu, které pro nevěřící neplatí a je vykonáváno církevními soudy.  Pro katolíka to znamená nemožnost se rozvést. Ale v právní rovině to nemá žádný význam a světské úřady vás rozvedou a zase sezdají bez omezení.  Málo se ví, že šaría platí v USA a Británii pokud nekoliduje s místním právním řádem a je aplikována hlavně na rodinné právo. Nebojme se šaríi, pro nás neplatí!  

Dalším bubákem je korán. Byl sepsán v roce 651 a jeho obsah je uzpůsoben pro pouštní kmeny Arábie v době raného středověku.  Korán si v několika věcech protiřečí a není to konzistentní kniha. Stejně tak i bible.  Korán obsahuje určité prvky ze starého zákona. Stejně jako v bibli, tak i v koránu (tam víc) je spousta dnes již nepřijatelných věcí. Namátkou třeba nerovnoprávnost mužů a žen. Společnost se od dob sepsání těchto knih vyvinula a nelze je aplikovat doslova.

Fanatismus a radikalizace Muslimů: Jsou náboženství, jejichž přikázání odporuje zdravému rozumu.  Odmítání transfuze (Jehovisti), víra v knihu, kterou nikdo nikdy neviděl (Mormoni), mnohoženství (Islám, Mormoni) atd. Co je pro jednoho normální nemusí působit stejně na druhého. Fanatikem se může stát každý z nás. Stačí v něco silně věřit a jsem za svou víru schopen zabít i nechat se zabít.  Samozřejmě ke vzniku fanatizmu musí někdo pomoci.  V islámském světě to jsou radikální imámové, nebo charismatický soudruh (střední a jižní Amerika).  Takoví lidé nenávidí své oponenty a z nenávisti jsou schopni i zabít. Fanatizovat se může každý, ne jen muslimové. Nedávno se masově po milionech zabíjelo ve jménu Maa a Stalina. Možná naši otcové a dědové stříleli na našich hranicích chudáky, co chtěli do svobodného světa. Možná věšeli Němce v pětačtyřicátém v Praze na kandelábry.  A že jich tam viselo. O vraždách Romů a sympatiích ke skinům ani nemluvím. Mnozí z odpůrců migrantů jsou také zfanatizovaní, zatím podpaluji imigrantské ubytovny. Ale je jen otázka času, než dojde na mrtvoly.  Zabíjení Poláků v Británii svědčí o fanatické nenávisti a radikalizaci Britů. Všichni lidé mohou být zfanatizováni a radikalizováni. Ne všichni jsou ochotni při radikálním činu i zemřít.  To je specializace muslimů. Všichni lidé mohou být fanatiky i my, nejen muslimové.

Častý je názor, že musíme pomáhat našim potřebným, důchodcům, samoživitelkám, nemocným a ne nějakým cizím čmoudům.  Většinou se nezmiňují bezdomovci, i když nic nemají a jsou nemocní (alkoholici, schizofrenici).  Pro slušnočechy to není atraktivní skupina.  Státní péče nedosáhne všude, a i já jsem vděčný za příspěvky na mé sbírkové konto. Důchodci, samoživitelky nemocní nikdo z nich není tak bídný jako běženci.  Mít jen to co mám na sobě a mobilní telefon který nemám kde nabít, neumytý spát v létě, v zimě ve stanech. Toto zažívat třeba i několik let bez naděje návratu do rozbitého domova. To je realita, kterou si spousta slušnočechů vůbec neumí ani představit. Všichni z nás mohou zajít na sociálku a stát se postará o bydlení, stravu a školy pro děti. Spousta Čechů takto žije.

Sluníčkáři nemohou za nedodržování povinností odpovědných institucí, státních orgánů a policie.  Laxnost a neschopnost cokoliv zorganizovat je achilova pata místních i vládních úřadů, hlavně v Itálii, Francii a Řecku. Neřešený je způsob deportaci odmítnutých žadatelů o azyl (v Německu jich je prý 170 000). Neexistence kontroly a postihů fanatických imámů (jednoho takového řešili v Británii několik let). Dovolení vzniku ilegálních uprchlických táborů v Calais nebo na okraji Paříže. Takových selhaní je mnoho.

Skrytý rasismus a strach o naši bílou civilizaci.  Žádné čmoudy tady nechceme, jsme lepší než oni. Zavlečou sem nějaký ty jejich nemoci. Heslo zaprděných  slušnočechů je: Čmoudi vlastně nejsou lidé, ale zvířata, zvlášť muslimové, tak co bychom jim pomáhali. 

To že Merkelová pozvala uprchlíky ze Sýrie do Německa, byl velmi šlechetný a odvážný kousek, který jí slušnočeši nikdy nezapomenou. Ona vsadila svou politickou kariéru ve prospěch uprchlíků před občanskou válkou a nikdo ji k tomu nenutil. To by se u nás nestalo.  Takovou odvahu nemá žádný z našich politiků.

Nabízí se porovnání se situací židů v Evropě před druhou světovou válkou. Proč tehdy zahynulo šest milionů židů. To nevěděli, že po nich Hitler jde?  Věděli, ale nebylo kam utéct. Židy nikdo nechtěl ani demokratické země typu USA. Argumentů proč jim nepomoct bylo hodně.  Nebyli křesťané (ukřižovali Krista), chtěli ovládnout svět (Protokoly sionských mudrců), jejich bohatí soukmenovci (Rothschild) se o ně nepostarali. Nepřipomíná to argumenty slušnočechů?

Jaká tehdy byla situace uprchlíků (nejen židů) popisuje ve svých románech E. M. Remarque.(Noc v Lisabonu).  Nakonec šest milionů židů prolítlo komínem kremačních pecí koncentráků a za vše mohl Hitler.  Také Asad zabíjí občany Sýrie. Dokonce mnohem více než islámský stát.  Muslimy z Aleppa a jiných obklíčených měst také nikdo nechce, tak je tam necháme pomřít a svedeme to na šíleného diktátora Asada. To funguje, máme zkušenosti s Hitlerem.

Sir Nicholas Winton byl jeden z mála tehdejších sluníčkářů, kteří nelitovali svých peněz a energie a zachránili alespoň 669 židovských dětí. Co si o něm mysleli jeho současníci nevíme. Dnes mu stavíme pomníky. Možná ho postavíme v budoucnu i Merkelové za záchranu milionu uprchlíků.

Jací lidé pomáhají druhým lidem. Kdo jsou ti potencionální nebo skuteční tolikrát vysmívaní sluníčkáři. Mohou to být lékaři, ostatní zdravotníci, dárci krve, pečovatelé v domovech důchodců a spousta dalších profesí. Jsou tito lidé naivní? A obešli bychom se bez nich?